Hlavní menu:

Bookmark and Share

V téže linii

Teologické texty, 2005, 5, s. 177

Heslo „Po nás potopa“ – spjaté s předrevolučním sebestředným postojem francouzských feudálů – cituje Oto Mádr s oblibou jako odstrašující příklad dějinné neodpovědnosti. Jeho vlastní přístup k budoucnosti je jiný. Projevuje se i v jeho vztahu k budoucnosti Teologických textů.

Jeden z přátel tohoto časopisu, profesor Karel Vrána, jemuž jsme zasvětili toto číslo jako připomínku nedožitých 80. narozenin a zároveň prvního výročí jeho náhlého skonu, bohužel nevěnoval možnému pokračování svého významného odkazu zvláštní pozornost. Oto Mádr naproti tomu neponechává nic náhodě. Jeho odpovědnost mu říká, že pouze jím samým svědomitě provedené předání redakčního mandátu může být spolehlivou zárukou toho, že ať se stane cokoli, jeho dílo – se svým specifickým posláním a úrovní – bude pokračovat.

Text Oto Mádra publikovaný v minulém čísle (Změna je život, TT 4/2005) bych proto nyní ráda – abych výslovně potvrdila toto očekávání – doplnila aktuální formulací základní koncepce tohoto časopisu, kterou s Dr. Mádrem sdílím a v níž hodlám pokračovat.

Co je tedy nadále možno od Teologických textů očekávat?

1. Náročnost a zároveň přístupnost

Teologické texty jsou tzv. „recenzovaný časopis“. Znamená to, že příspěvky v rubrice Studie procházejí (s výjimkou textů zahraničních autorů nebo statí převzatých z jiných českých periodik, ev. sborníků) recenzním řízením. Jak je obvyklé i v jiných odborných časopisech, toto řízení je oboustranně anonymní: recenzenti, vybíraní podle svých specializací ze všech tří katolických teologických fakult, neznají jméno autora a stejně tak autorovi nejsou známa jména recenzentů. Jestliže se názory dvou recenzentů na publikovatelnost příspěvku vzájemně rozcházejí, je přizván buď další recenzent, nebo se „jazýčkem na vahách“ stává názor hlavního odborného poradce (uvedeného v tiráži).

Tato technická procedura, která má potvrzovat badatelský přínos statí určených do rubriky Studie, ovšem neznamená „zákaz vstupu“ pro čtenáře neteology. Právě naopak – spolehlivě zaručuje profesionální kvalitu publikovaných textů i pro ně. Tomuto širšímu okruhu čtenářů zajímajících se o současný vývoj teologie vychází každé číslo vstříc tím, že se zaměřuje vždy na určité teoreticky či prakticky významné teologické téma a snaží se je zpřístupnit na různých úrovních náročnosti. „Popularizace“ ve smyslu školského – nebo dokonce amatérského – poučování přitom nemá na stránkách Teologických textů místo. Redakce nehodlá podceňovat schopnost čtenářů samostatně myslet. Proto v každém čísle počítáme s přirozenou pluralitou přístupů a argumentovaných názorů a (v mezích fyzického rozsahu časopisu) dáváme prostor odpovídající komplexnosti podání. Odborná náročnost a inspirující smysl textů se tím mohou oboustranně umocňovat.

Teologické texty tak vycházejí vstříc nejen publikačním zájmům odborníků, nýbrž i požadavkům širokého okruhu těch, kteří chtějí prostřednictvím kontaktu se současnou teologií především prohlubovat svůj duchovní život, ale i získávat nové informace, reflektovat svou víru (nebo i nejistotu a hledání) a na aktuálních tématech kultivovat svou schopnost kritického, odpovědného a tvořivého myšlení.

2. Nezávislost a zároveň dialogičnost

V Teologických textech jde o službu společnému hledání pravdy; a to – jak je v teologii obvyklé – v neredukovaném, Božímu zjevení otevřeném smyslu. Proto je naším koncepčním východiskem neideologická univerzalita křesťanského poselství, zakotvená v katolicky otevřené, teologicky reflektované a institučně transparentní církevní tradici. Znamená to, že Teologické texty jsou v rámci svého tematického zaměření k dispozici svobodnému bádání – vedenému živým Božím Duchem a neomezovanému jakýmkoli sekulárně, pozitivisticky, politicky a podobně reduktivním imanentistickým přístupem. Nechtějí být názorovou tribunou dílčího ideového proudu nebo prostředkem jednosměrného pragmatického konsenzu. Náplní existence Teologických textů je trvalé zajišťování pohostinně nepředpojatého komunikačního terénu, který je příznivým předpokladem nikoli užitkového a účelového, nýbrž objevného a tvůrčího přístupu k božské i lidské skutečnosti – neboli předpokladem pravého a všestranného dialogu.

Důležitou pojistkou této odpovědné nezávislosti a dialogické otevřenosti – která je vlastní teologii jako vědě i zároveň její evangelijní a církevní bázi – je sbor odborných poradců (uvedených v tiráži), kteří byli zvoleni jako oficiálně i kolegiálně uznávaní odborníci ve svých specializacích, tj. bez ohledu na svou komunitní, zaměstnaneckou či názorovou příslušnost a bez přihlédnutí k existenci či neexistenci osobních vazeb vůči redakci.

Pro zásadně svobodný status Teologických textů je významné i to, že tento časopis – často navzdory napjatému rozpočtu – neotiskuje reklamy a nemá velké sponzory. (Díkem jsme povinováni pouze záchytné síti vydavatele – Vyšehradské kapituly – a vděčným odběratelům.)

Jádrem dialogického dění v Teologických textech je pochopitelně přímá i nepřímá rozprava jednak mezi odborníky různých oborů zabývajících se teologickými otázkami (včetně filosofie i některých humanitních a přírodních věd), ale především debata mezi teology a neteology. Prostřednictvím ní mohou teologové dokonaleji brát v úvahu mnohorozměrnou situovanost svého myšlení – jeho konkrétní smysluplné místo v životě – a naopak neteologové mohou vidět zásadní potřebnost teologické reflexe pro celek křesťanského (a vůbec myslícího) života. V tomto dialogu se stává zřejmým, že katolická teologie je schopna říkat nejen k vnitrocírkevním diskusím, ale i k obecně lidským problémům a otázkám dneška mnoho podstatného.

K diskusi o koncepci Teologických textů bychom ovšem rádi přizvali i zainteresované čtenáře. Všechny jejich postřehy, kritiky a návrhy jsou vítány.


© Jolana Poláková | Licence Creative Commons
© Design, redakční systém: Webdesignum 2011